Mladý muž v černém tričku a kalhotách prošel hospodou a sedl si na bar. Přes dva metry vysoký ještěří chlap s chapadly za barem se k němu přitočil. Pět z osmi chapadel a dvě ze čtyř rokou leštily sklenice.
"Zdrvíčko, SenTere. Vypadáš jako by tě už Imor zabili." SenTer na něj vrhl dlouhý pohled.
"Dej mi pivo. Lidský. A nějaký obložený chlebíčky." Pivo i chlebíčky byly dodány.
"Včera se mi tu stavovala vybraná společnost. Nějakej mág v kápi, kterej si dával strašně moc záležet na tom aby nikdo nepoznal že to je ženská, navíc z rodu Elna." SenTer upíjející Plzeň zpozorněl.
"S kym se sešla?"
"To bys neuhod. Znáš toho chlápka na Nočnim trhu? Jak vypadá jak vypadá jak vyhladovělá zombie skřížená se žíznivim upírem a prodává takový hnusy, že by s něčim z toho moh mít problémy i na Dolnim trhu? Má stánek proti tý milý blbý netopejrce." SenTer přikývl. "Tak právě s tim. Jenže narozdíl od Nočního trhu, tentokrát na sobě měl rudočernozlatej plášť a vůbec nechodil tak přikrčeně a zničeně jako na Nočnim trhu. Dokonce ani nemluvil jako by měl v plicích červotoče a tuberu a v hlasivkách díry. Neřikám že mluvil nahlas nebo zdravě, ale kdybych nebyl co sem tak ho nepoznám." SenTer chvíli přemýšlel.
"Ta mágině, byla určitě Elna?"
"Hm. Kdysi jsem jí potkal na trhu... ještě předtím než jsem se sem vrátil a založil si podnik. Nějak si na mě vyskakovala, že sem prej v mágskym městě tak že se mám chovat uctivě ke člence Rodu. Sem tu byl ještě novej a moc sem neznal poměry na to abych si takový nány nevšímal, tak sem se s ní pohádal. Její vůně mi uvízla v paměti, i když dneska má za sebou teda trochu víc sexu."
"Co dělali?"
"Nevim přesně. Zašli dozádu do soukromího rohu a kecali spolu asi dvě hodiny. Co si řikali nevim, ten hnusák tam použil nějaký svinstva aby se k nim nikdo nepřiblížil ani je nešpehoval. On pak odešel a nechal nějaký střepy navíc za ten úklid co sem po těch svinstvech musel udělat. Ona tu pak počkala ještě hodinu a to za ní přišli nějaký jiný týpci. Ale řeknu ti... moc se mi nelíbili. Byli to mágové, ale... hele, podle toho jak se tu rozhlíželi, kdybych nevěděl, že se sem nemůžou dostat, odpřísáhnul bych že to sou lidi."
"Taková partička, mladá holka..."
"Ne. Tu tvojí lidskou bandu si pamatuju. Jeden z nich tu kdysi uchlastal weny. A to co předváděla Diana na tý oslavě je nezapomenutelný, zvlášť zábavný je že si to nepamatuje. Tohle byla nějaká parta kterou sem vživotě neviděl. Dva chlápci, tak čtyřicet, a ženská, asi stejně tak. Bavili se s ní asi dvacet minut a pak je vyprovodila ven."
"No jo... pak se na to podívám. Přihraj mi ješětě pivo."
"Vypadáš že bys potřeboval něco silnějšího."
"Chci si dát načas."
Dolní dveře Slizounovy díry se rozrazily a v nich stál další stálý host. Germ přeletěl očima lokál a zastavil se u SenTera, ke kterému se rozeběhl.
"SenTere..." naklonil se k němu a začal velice rychle šeptat. SenTer zbledl.
"Dobře, sežeň si Graise a sejdeme se za Useklou hlavou." Germ se rozeběhl do ulice, zatímco SenTer přeskočil bar a zmizel do zázemí. Slizoun se za ním podíval a pak si jedním chapadlem přitáhl knihu účtů, otevřel si Recewen a připsal tam pár čárek.
SenTer rozrazil dveře a vyběhl po schodech do druhého skladu. natáhl ruku a rozžehl z ní světlo, pečlivě se rozhlédl a pak nechal světlo zhasnout. Ohlédl se, zda za ním někdo nejde a pak se skryl za naskládané sudy. Přivřel oči, obklopila jej modrá záře a náhle zmizel.
Na prázdné a opuštěné ulici vyprázdněné zóny mezi Horním a Dolním Proganem se náhle pohnula tma a stáli tam dva muži ve vzájemném obětí. Germ se menšího a obtloustlejšího Graise ihned pustil a jikřící rukou kolem nich opsal oblouk. Pak teprve se začal rozhlížet. Grais od něj trochu poodstoupil.
"Kde jsme?" Zeptal se Germ ostře.
"Tam kam si chtěl. Za Useklou hlavou je několik ulic, prostě jsem vybral tu kterou jsem si vzpomněl." Graisův hlas byl dost nejistý.
"Nemohls más přenést přímo k SenTerovi?" Grais zavrtělhlavou.
"Ne. K někomu jinému ano, ale SenTer je proti podobným návštěvám příliš stíněn abych to já svedl."
"A rovnou k Naomi? Ta přeci stíněna není."
"K té jsem se snažil dostat, ale nešlo to, někdo ji zamlžil, tak jsem vybral tohle místo." Germ přikývl, neustále se rozhlížel.
"Germe? Hele, jak je tohle nebezpečné?"
"Nejspíš smrtelně." Germ se podíval na Graise a trochu se slitoval. "Teď už se nejspíš obejdu bez tebe, takže nevadí když zmizíš." Grais jakoby dostal facku.
"To že mám strach ještě neznamená že sem zbabělec!"
"ššš... tiše. Neblázni s tim řvanim, nevíme kdo tu bude. Pojď, myslím že to je tudy." Grais Germa doběhl.
"Už jsi někdy dělal něco životně nebezpečného?"
"Ano. Ano, i sem párkrát bojoval na život a na smrt, jestli se ptáš na tohle." Chvilka ticha.
"Já ještě nikdy."
"Neni to tak hrozný. Přestan se bránit stresu a využij ho. Zbystří ti smysly, zrychlí reakce, umožní vnímat věci který bys jinak nestíhal. Ze strachu je dobré udělat vztek, je to o dost snazší než se mu bránit. A slepí bdící hlavně nepanikař, to by tě zabilo. Když se něco bude dít, tak nepřemejšlej, prostě jednej. Ale to neznamená nemít chladnou hlavu." Zahli za roh.
"Jak mám jednat? Neumim nic bojovýho, nikdy sem se to neučil."
"Tak nad tim lhavně nepřemejšlej. Když se něco bude dít, tak prostě něco dělej. Hned. Ve stresu často dokážeš věci který jsi ani netušil nebo dokážeš ty který umíš využít dost netradičně."
Modrá záře nechala zhmotnit SenTera ve vchodu jedné z budov. SenTer vyšel ven a očima těkal po okolí. Začalo zvolna pršet.
"Naomi?
Naomi!". Odpovědí mu bylo ticho. V ruce se mu s lehkým zvukem připomínajícím nůž projíždějící papírem objevila asi pěticentimetrová lehce namodralá koule ve které se převalovala modrá mlha. Mohlo by to být skleněné těžítko na stůl, ale něco v tom jak se kolem ni SenTerovi prsty stáhly napovídalo, že to tak nebude.
"Vím že jsem se přenesl k Naomi, takže vím že tu jste a vím, že je stále ještě živá. NE že bych věřil že to vyjde, ale pokud mi jí vrátíte dýchající, tak jsem ochotný vás nechat žít." V duchu se té stupiditě usmál. Ale nevěděl kde jsou a chtěl je vyprovokovat. Ze střechy domu naproti se na něj náhle a nečekaně snesl ohnivý blesk.
"Naomi!" Grais i Germ se zarazili.
"Co to bylo?"
"nevím. Připomínalo mi to SenTera." Germ a Grais se rozeběhli. V Germově ruce se za běhu zformovala modrá planoucí koule.
Ohnivý blesk se roztříštil půl metru od SenTerovi hlavy a jeho energie zviditelnila namodralý štít který SenTera obklopoval. Koule v SenTerově ruce už byla na cestě zpět k útočníkovi, zasáhla jej a on zmizel v zášlehu modrého plamene. V ten okamžik se na SenTera sneslo několik dalších útoků, štít kolem něj se zvýraznil natolik že byl už skoro neprůhledný a oslnivě zářil.
Pak najednou zmizel a útoky prošly skrz... zcela skrz. Zpoza rohu vyběhli dva mágové. Germ se zastavil při pohledu na místo, kudy najednou proletělo několik útoků. Podíval se do okna a natáhl ruku s plamennou koulí. Ta se náhle protáhla do plamenného paprsku a jedno z oken v prvním patře vybuchlo, ozval se křik.
"Ahoj." démon na střeše se otočil a pohlédl přímo do SenTerovi tváře. SenTer mávl rukou a démon zmizel v oslnivě modrém zášlehu. Z protější střechy pod SenTera snesla ohnivá koule a prorazila střechu, na které stál. Ve stejném okamžiku se na něj z nebe sneslo cosi okřídleného.
Do místa kde Germ stál se snesly tři údery naráz. Objevil se modrý záblesk, ale Germ neměl SenTerovu moc. Náraz tří poměrně silných kouzel do jeho štítu ho odhodilo metr a půl zpátky. Grais najednou spatřil jak na něj letí ohnivá koule. Mávl rukou a koule se zhruba dva metry před ním roztáhla do čtyř směrů a zase se smrskla zpět, jenomže v tu chvíli už pokračovala stejnou rychlostí v opačném směru a o zlomek vteřiny později zasáhla svého tvůrce, který vzplanul a s křikem spadl zpátky. Grais se zdeformoval jako v pokřiveném zrcadle a zmizel.
Okřídlený démon naletěl na SenTera a jeho zářící pařáty se střetly se SenTerovým štítem. Ten přestal myslet na útok a přenesl všechnu svou moc do štítu. Démon vzplanul a zmizel. SenTer se podíval na protější střechu, spojil obě ruce před sebou a pak je odtáhl, v dlani měl další modrou kouli. Mávl rukou ke střeše naproti, koule se rozdělila do tří stejných a každá z nich zasáhla jeden cíl. Otočil se s modrým plamenem na ruce...
"Ne!!!"
"A, Graisi... tohle mi příště nedělej. Stáhni se, na tohle nejsi připrvenej, s Germem to tu vyčistíme."
"Naomi je ve sklepě toho prostředního domu naproti."
To SenTera zaskočilo.
"Jak to... Bdící to sper. Vyřiď Germovi ať je tu zdrží. Jestli se tu chceš motat tak na sebe dej sakra pozor." SenTer seskočil ze střechy. Grais se zdeformoval...
V temné chodbě se ozval náraz a dveře na jejím konci se trochu prolámali, čímž vpustili pár umírajících paprsků světla. Ať do nich narazilo cokoliv, zmizelo to v modrém záblesku, který zdemoloval i zbytky dveří. SenTer vešel do chodby a pomalu sešel po schodech.
"Naomi?" Mávl rukou a do pěti stran okolo se pomalu rozletěly ohnivé koule, které postupně zaujaly své místo v prostoru kolem. Na konci místnosti v šeru byla silueta sedící postavy. SenTer se nad ní zahleděl a trám nad její hlavou vzplanul. K židli tam byla přivázaná tmavovlasá bledá dívka v tmavomodrých šatech. SenTer se k ní pomalu rozešel. Zápěstím udělal gesto, které způsobilo že v kouli kolem Naomi probleskla namodralá záře nově vzniklého štítu. Pomalu došel až k ní, aniž by se cokoliv stalo. V okamžiku kdy se setkal jeho štít a štít kterým chránil Naomi tak se v záblesku spojily.
"Naomi. Naomi to jsem já, SenTer. Naomi..."
SenTer sáhl do kapsy a vyndal lahvičku rubínové lehce světélkující tekutiny. Nožem rozřízl Naomino zápěstí a nechal do lahvičky skapat její krev. To co vzniklo jí pak nalil do krku. Posledních pár kapek už Naomi polkla. Otevřela oči. SenTer položil ruku na provazy a zkusil je zničit. Plamen se od nich odrazil. Stiskl je do pěsti a provazy zmizely v modrém plameni.
"SenTere..."
"ššt."
"Zmiz SenTere, sem jen návnada."
"ššt. My víme. Germ je touhle dobou nejspíš už dodělal."
Grais na střeše uskočil za komín a uhnul tak dalšímu úderu. Postavil se a natáhl ruce k útočníkovi. Ten se pokřivil a najednou se objevil o pět metrů vedle a o dvacet metrů výš, hlavou dolů, přímo nad středem ulice, a začal ihned padat.
Germ odlétl a narazil zády do domu. Deset metrů vedle něj dopadl jakýsi mág jehož hlava náraz očividně nevydržela. Dva metry vysoká zrůda s protaženou hlavou a tlamou plnou tesáků skočila na Germa. Germ otřeseně mávl rukou, aby ji odhodil, ale jeho síla ji jen zastavila a nechala dopadnout na zem. Prostor se zdeformoval, na chvíli ukázal pokřivený obraz Graise, pak se pokřivil i Germ a oba zmizeli.
SenTer podepíral Naomi a pomalu šli ke vchodu. Naomi se náhle vyděšeně podívala do strany, kde se něco pohnulo, postavila se a strhla SenTera. Objevil se ohnivý výboj. Naomi mu skočila do cesty. Výboj jí zasáhl a odhodil zpět, vykřikla bolestí, jak se jí seškvařily svaly uvnitř celého těla.
"Né!!" SenTer se zděšeně a bezmocně díval na padající Naomi. Mág ze stínu znovu natáhl ruku a k SenTerovi vyrazil další výboj, SenTer zahlédl jak prošel prostorem kde byla obvykle hranice jeho štítu a pokrašoval k němu, bolestivě se dotkl jeho kůže...
Germův štít zastavil další úder dvouapůlmetrové zrůdy. Natáhl ruku ze které vyletěly modré blesky, uchopily zrldu a mrštily s ní proti stěne domu. Když dopadla, tak v ní ještě probíjel zbytek energie. Germ před sebou spojil ruce a dal je od sebe, na dlani měl modrou kouli energie, kterou s klidem vrhl proti toporně se zvedajícímu protivníkovi. Ten zmizel v záblesku modré energie.
SenTer zahlédl jak mág vytvořil další výboj. Soustředil se. Viděl, jak výboj prošel místem, kde byla obvykle hranice jeho štítu. V té chvíli jej už obklopovala modrá záře. Cítil, jak se výboj dotkl jeho kůže, ale v té chvíli už se záře z něj rozlila i do blízkého okolí jako nějaká světelná lepkavá mlha a pohltila i Naomino tělo opodál.
Grais přišel za Germem.
"Jak ti je?" Grais se rozklepal.
"Budu zvracet." Germ přikývl.
"Na to že zrovna tohle byl tvůj první boj vůbec to je docela dobrá reakce." usmál se.
Prostor se prolnul.
SenTer podepíral Naomi a pomalu šli ke vchodu. Naomi se náhle vyděšeně podívala do strany, kde se něco pohnulo, postavila se a strhla SenTera. Jednoho z nich. Ze ztrženéo SenTera se oddělil jeho odraz který se vymkl Naominu sevření. Objevil se ohnivý výboj. Naomi mu skočila do cesty, ale SenTerův odraz, kterého zaregistrovala až teď, ji srazil k zemi. Z Naomi se oddlil její odraz, který stále pokračoval dál a byl výbojem zasažen. Výboj se ale zároveň roztříštil o SenTerův štít. SenTer poslal na mága úder a ten vzplanul v modrém záblesku. Stržený SenTer najednou zmizel, stejně jako mrtvá Naomi. Zbyly jen jejich odrazy - Stojící SenTer držící svůj štít v kopuli nad Naomi sraženou na zem. Naomi zamrkala.
"Co to..."
"NIC!!" Rozkřikl se. "Nic." Pokračoval pak už mírněji. "Rozumíš? Nic se nestalo, nic sem neudělal. O tom co jsem tu provedl se nikomu, nikomu nikdy nezmíníš, rozumíš?" Naomi na něj vyděšeně hleděla. "Naomi" Nikomu o tom neřekneš, ano? To je to nejmenší co mi dlužíš, nikdo se o tomhle nedozví, ani Daniel, ani Germ, ani moje teta, nikdo, jasné?"
"A-ano. Dobře. Ale já..."
"Nezemřelas. Nic z toho se nestalo. Kdybysme to oba zapomněli, tak by to ani nikdy neexistovalo, takhle to je už jen ve vzpomínce. Ale pamatuj si - nikomu. Je to pro mě strašně důležité, ano?"
"Ano. Nemusíš mi to opakovat, víš že bych pro Tebe udělala cokiliv." SenTer se na ní zadíval. Pak se usmál.
"Ano. Teď už o tom opravdu můžu mít jen těžko pochyby. Pojď."
SenTer a Naomi vyšli ven. Germ si zrovna za Graisovi asistence utrženým rukávem obmotával potrhanou ruku.
"Všechno ok?"
"Ne." Vrčel Germ. "Ten bastard mi málem utrh celou ruku. Kdybych jí nezaštítil tak by mi jí utrh i s kostí."
"Jestli rod Zired nemá prostředky k vyléčení potrhané ruky, rád mu je poskytnu." prohlásil SenTer žertem. Germ si pro sebe zamumlal coso sprostého.
"Přežil někdo?"
"Ne. Pozabíjeli jsme je všechny."
"Ale. A jakpak si při tom vedl Grais?"
"Na to že to byl první boj a hned tohle tak to nebylo zlý. Vlastně to bylo docela dost dobrý, lepší než můj. Rozhodně bych tu bez něj měl sakra velký problémy"
"Ok. Asi si mi nenechal někoho naživu."
"Jednoho. Chvilku. Blekotal něco o Felegen, ale když sem mu upálil druhou nohu tak přiznal Imor. Parta žoldáků najmutá v nějakym vedlejšim prostorovym plánu. Měli za úkol zlikvidovat pár z nás, když zjistili jak bezbranná Naomi je tak jí chtěli použít k nalákání dalších. Rozhodně nečekali že bys přišel osobně, natož že bys sem přišel ještě s bojovim energetikem."
"Ok. Kašlem na to... Dem domů. Graisi, můžu tě poprosit, jestli by ses nepřemístil pro Daniela a pak se i s nim nepřemístil ke mě domů? Vysvětli mu cestou co se stalo, prosím. A řekni že Naomi je vpořádku, jen trochu otřesená."