[Pavučina] PC

Vojtěch Šťastný

Vojta se narodil ve Vlašimi a vyrostl ve vytáhlého uzavřeného kluka. Dostal se během studia gymnázia mezi freetechno komunitu a tam se "našel", podílel si na pořádání akcí, začal zanedbávat školu a odmaturoval jen tak tak. Vojta odjel do Prahy a žil ve squattu, vypůjčil si nějaké peníze od známého Li Fenga, aniž by se moc zabýval splácením. Potom začal jezdit se soundsystémem po Evropě, dělal tam různé věci okolo elektroniky a užíval si života. Od kamaráda se naučil tetování. Někdy okolo 25 se dal dohromady s jednou Španělkou z komunity a měli spolu dítě, holčičku. Ale za dva roky Manuela Vojtu opustila a dítě si vzala s sebou.
Vojtu to hodně bolelo a vrátil se do Čech do Prahy, kde se dohodl s Li Fengem o splacení dluhu a otevřel si u něj v boudě na dvoře malé tetovací studio. Je mu právě 30 let.
Vojta je po letech sjíždění Evropy a různých drog docela vybouřený, ale volnomyšlenkářství mu zůstalo. Kouří trávu, jezdí zásadně všude na kole, cvičí capoeiru, kreslí grafické návrhy pro své tetování a smutně vzpomíná na svou dceru, která mu hrozně chybí. Pokoušel se navázat nějaké nové vztahy, ale vždycky to rychle skončilo. Má hodně rád Dianu, ale považuje ji pro něco vážnějšího za příliš nezodpovědnou. Vojtův deník dle Fate: Aspekty:
Kosmopolita []
Tatér []
Táta []
Nedám se [][]
Jaguár []
Dovednosti:
Tetování +2
Capoeira +2
Šamanismus +2
Jízda na kole +1
Grafika +1
Atletika +1
Elektronika +1
Bubnování 0
Drogy 0
Odhad na lidi 0
Tanec 0
Přesvědčování 0
Podoba jaguára 0
Speciality:
Kontakty mezi DIY []

---

Tak jsem si zaběhl v Praze už docela život. Hodně klidnější, než bejval dřív, osamělejší, ale to mi vyhovuje. Můžu se soustředit, koncentrovat. Snažím se hodně zaměstnat, zase pravidelně cvičit capoeiru, hodně jezdím na kole, když se unavím, pomáhá mi to zvládat stesk po Juance... strašně mi chybí, Manuela taky, ale po Juance cítím takovou tu díru v srdci. Li je grand, že mi tak pomohl, zase mi důvěřoval, nesmím ho znovu zklamat. Di je milá holka, taky mi to pomáhá zvládat. Mám trochu výčitky, jestli ji vlastně nevyužívám, no, ale taky pro ni určitě nejsem jedinej, vona má tohle taky hozený volněji. Nevím, nechávám to na volnoběh. Co přišel ten Číňan, to jsem v životě neviděl, jak měl to tetování zhnisaný. Musel si do toho nechat od někoho sahat, od nějakýho amatéra se špinavejma jehlama, to nemohlo bejt ode mě, já mu to dělal před dvěma lety. Asi měl fakt otravu krve, mluvil úplně z cesty, chudák, že se mu to mění na těle. Nakonec se nechal přemluvit s pomocí Li Fenga, že musí do nemocnice, tam ho hned vezli na sál. Nejde mi do hlavy, že to další den bylo opravdu jiný... ten jing-jang se úplně zalil a ten pentagram byl možná pootočenej, já nevím, nepamatuju si to tak přesně. Jak by to bylo možný? Bohužel ho nezachránili, umřel na tu otravu. Měl tam jít dřív, místo aby hledal mě, abych mu to opravil. To je divný, čemu ty lidi věřej, já nejsem žádnej šaman, mám trochu představu a mluvil jsem s lidma, který byli asi opravdu šamani, ale s otravou krve bych šel do nemocnice. Byl jsem z toho celej špatnej. Večer jsem se srazil s Di, taky měla nějakej špatnej den, no svět blázní, kaljúga. Možná má nějakej průšvih, když ji hledal ten fízl v pátek večer v Punto Azulu. Krásně jsme se pak doma zkouřili na střeše, měsíc byl nádhernej, a pak jsem měl najednou úplně jasnou vizi, nebylo to jako normální haluška. Na měsíci se objevily dvě kočičí oči, viděl jsem je úplně zřetelně a jakoby se dívaly přímo na mě... V sobotu jsem jezdil na kole, abych si vyčistil hlavu a trochu jsem meditoval. Zašel jsem za kamarádama na koncert a měl jsem pocit, že se zase uklidňuju... z toho mě vyvedla noční návštěva, co mě vytáhla z postele, z toho chlápka šel strach. Určitě nějakej motorkářskej dýler koksu. S nápadem tetovat opilou holku jsem ho teda vyhodil, chvíli jsem myslel, že mě rozmázne o futro, ale pak si nechal říct na ráno. Hned ráno jsem vytáhl z postele kámoše, aby přišli za mnou do boudy, abych tam nebyl s nim sám. Ta holka vypadala hodně přepadle, ale normálně komunikovala a chtěla to tetovat, ale teda nějak mi to smrdělo. No ale nakonec jsem jí to teda vytetoval, řetězy na krk a končetiny, něco tam bylo špatně, ale nedokázal jsem přesně říct, co. Ach jo. A v pondělí Di přivedla tu holčičku, Anitu. Moc chytrý dítě, asi až moc, takže má v tom děcáku těžkej život. Ale co říkala Di o tý kočce, no já už nevím, čemu věřit. A Li je zas přesvědčenej, že ta kletba toho Číňana s tetováním se přenesla na něj, pronásleduje ho prý smůla... Anita vede moc divný řeči, má asi velkou fantazii, tak já jí to nevymlouvám, přinesl jsem jí hlavolam, ty má ráda. Měla jen v životě pech, moc se mi zamlouvá, vzbuzuje ve mně touhu se o ni starat, chránit ji. Určitě by si rozuměla s Juankou... Kouká z toho průšvih, ale policajtům jsme to nenahlásili, prostě mám pocit, že teď jí bude nejlíp u mě. Takže na tom není nic špatnýho. Děcáku si ještě užije až až.

---

To byl teda neuvěřitelnej sen a černobílej k tomu, většinou se mi zdávají spíš hodně barevný. Nějaká tropická džungle jako ve starým dokumentárním filmu a pobíhal jsem tam s jaguárama. Magický bitvy a exody... fakt nevím, kde jsem k tomuhle přišel. A pak jsem se probudil v nemocnici, prý jsem byl dva dny v komatu, ale jsem naprosto zdravej. Mám pocit, že zdravý lidi jen tak do komatu neupadávaj. Ale doktor mi doporučil nebrat drogy, což má asi pravdu. Jenom mám takovej pocit, že to nějak moc nepomůže. Můj život se začíná podobat nějaký blbý detektivce. Policajt, kterej nám pomáhá chránit Anitu před svýma zlýma kolegama. Konspirační domlouvání srazu. Je to takovej suchar, ale vypadá na slušňáka... jenom aby to nebylo zklamání, nemám s fízlama moc dobrý zkušenosti. Jsem rád, že Anita je v pořádku. Šli jsme k večeru do knihovny, snad se jí tam líbilo, u ní člověk moc neví, já si půjčil něco o jihoamerický mytologii. Nejsou ty kočky něco jako moji duchovní průvodci, jak o tom vyprávěl jeden šaman? Ale, blbnu, jenom divný sny a náhody. Večer přišla Diana na návštěvu, dali jsme spát Anitu, pak u mě Diana zůstala na noc, když jsem ležel vedle ní, najednou jsem si připadal jako bysme byli rodina, to byl fajn pocit. Jenže je to na pytel, Anitu vezmou zpátky do děcáku, Diana odejde, nezbude nic. V pátek dopoledne všichni přišli ke mně na dvorek, byl tam i Li Feng a ten policajt, Pavel. Mluvili o tý kletbě jako by to byla jasná věc, mě to přišlo přehnaný, ale pak se stala ta věc... nechtěl jsem s nima Anitu pustit na sraz nějakých gangsterů a spadlo něco ze střechy, skoro mě to přizabilo. Už tomu věřím. Jedinej způsob, jak tu kletbu zastavit, je zjistit, odkud přišla. Tak doufám, že ten policajt patří k těm schopnějším v český policii a nějak to vypátrá.

---

---

Je vidět, jak pobyt v děcáku vychovává děti. Anita se přiznala, že ty stíny na nás normálně přehodila, abysme byli nucený jí pomáhat. Co z toho dítěte vyroste? Akorát další sobeckej hajzlík, kterej jde jenom za svým a na ostatní se neohlíží. A to bych se na to teda podíval. Pavel vypátral nějaký Japonce, co měli pifku na Fu Henga nebo jak se ten mafián jmenoval. Byli jsme se podívat v bytě, kde dřív bydleli a měli tam nějakej šintoistickej oltářík a Anita říkala, že se blížíme k cíli. Fajn. V jednu hvíli jsem uviděl na zdi jakoby stín předmětu, který tam visel, vypadalo to na dlouhý zahnutý meč... katana? Pátrači je pak byli navštívit a vypátrali prd. V neděli ráno byla Anita už úplně zničená a to jsem se naštval. Vždyť to bylo jasný, že to byli voni, když jim zabil toho dědečka. Tak jsem na to šel po mým, na rovinu. Byla tam jen ta školačka, že tatínek není doma, ale pozvala nás dál, moc zdvořilá. A jak jsme spolu mluvili tak najednou mi to došlo - že to nebyl tatínek, ale ona. A tý mrše to bylo úplně jedno, že na to dojedou nevinný, no to mě tak naštvalo, že jsem jí málem jednu vrazil, jenomže tam měla tu katanu a tak jsme radši vypadli. Tak jsem to zavoval Li Fengovi a ten to s ní nějak vyřídil, prostě ty Asiati se mezi sebou líp dorozumněj. Tak snad už se okolo nás nebudou bourat auta a padat tašky ze střechy.

---